Add parallel Print Page Options

Přesto však synů Izraele bude jako mořského písku, který se nedá změřit ani spočítat. [a] Tam, kde slyšeli: „Nejste můj lid,“ jim budou říkat: „Synové živého Boha.“ Synové Judy a synové Izraele se sjednotí pod jediným vůdcem a povstanou ze země. Ano, veliký bude den Jizreele!

Říkejte svým bratrům: „Ami, Můj lid“ a svým sestrám: „Ruchama, Milovaná“.

Nevěrná manželka

Žalujte matku svou, žalujte,
neboť mi není manželkou
a já nejsem jejím manželem!
Ať očistí svou tvář od smilstva,
cizoložství ať mezi prsy nechová –
jinak ji svléknu donaha,
abych ji obnaženou ukázal
jako v den, kdy se zrodila,
a obrátím ji v poušť a suchopár,
aby žízní zmírala.
Ani její děti nebudu milovat,
protože jsou to děti ze smilstva.
Jejich matka totiž smilnila,
nestydatá byla jejich rodička.
Říkala: „Půjdu za svými milenci,
kteří mi jídlo i vodu dávají,
kteří mi dávají vlnu i len,
olej i nápoje.“

Proto jí zatarasím cestu trním
a zastavím ji zdí,
aby netrefila svými stezkami.
Za svými milenci se požene, ale nedožene je,
bude je hledat, ale nenajde.
Tehdy si řekne:
„Vrátím se zpátky za svým manželem,
vždyť mi s ním bylo líp než teď!“

10 Až dosud ale uznat nechtěla,
že jsem jí obilí, víno i olej dával já,
že jsem jí dával hojnost stříbra i zlata,
které utráceli na Baala.
11 Své obilí si proto v čas sklizně vezmu zpět
a v době vinobraní víno své;
strhnu z ní svou vlnu i svůj len,
jimiž se přikrývala ve své nahotě.
12 Brzy odhalím její sprostotu
před zraky jejích milenců
a nikdo ji nezachrání přede mnou.
13 Ukončím veškeré její veselí,
její svátky i její novoluní,
její soboty i všechny její slavnosti.
14 Zpustoším její vinice i fíkové sady,
o kterých říká: „Tím mi zaplatili moji milenci,“
a proměním je v lesní houštiny,
kde budou požírány divokými zvířaty.
15 Potrestám ji za ty dny,
ve kterých uctívá baaly kadidly
a ozdobená náušnicemi a sponami
chodí za svými milenci –
na mě však vůbec nemyslí,
praví Hospodin.

Zasnoubím si tě navěky

16 Pak si ji ale znovu nakloním;
povedu ji po poušti,
kde k ní láskyplně promluvím.
17 Její vinice jí tehdy navrátím,
Rokle neštěstí [b] se jí stane Bránou k naději,
a tehdy mi odpoví jako zamlada,
jako v den, kdy vyšla z Egypta.
18 Toho dne, praví Hospodin,
mi budeš říkat: „Manželi“ –
Baalem [c] mě nenazveš už nikdy víc.
19 Jména baalů totiž z tvých úst odstraním,
aby už nebyli svým jménem vzýváni.
20 V ten den uzavřu smlouvu kvůli nim
s divokou zvěří a s ptáky na nebi
i s havětí, co leze po zemi;
luk, meč a válku ze země vymýtím,
všem dám odpočinout v bezpečí.

21 Zasnoubím si tě navěky,
zasnoubím si tě právem a spravedlností,
láskou a milosrdenstvím.
22 Zasnoubím si tě také věrností,
abys poznala, kdo je Hospodin.

23 V ten den odpovím,
praví Hospodin,
odpovím nebi
a to odpoví zemi.
24 Země odpoví obilí,
vínu i oleji
a to vše odpoví Jizreeli. [d]
25 Do země si jej zaseji
a nad Lo-ruchamou se smiluji. [e]
Lo-amiho oslovím: „Jsi můj lid,“
a on mi odpoví: „Můj Bůh jsi ty!“ [f]

Footnotes

  1. Ozeáš 2:1 Gen 13:16; 22:17; 28:14
  2. Ozeáš 2:17 hebr. Emek-achor (Jozue 7:24–26)
  3. Ozeáš 2:18 baal znamená pán, majitel, někdy však i manžel (viz pozn. Num 22:41)
  4. Ozeáš 2:24 Oze 1:4
  5. Ozeáš 2:25 Oze 1:6
  6. Ozeáš 2:25 Oze 1:9