Matouš 9

Bible 21

Co je snadnější

9 Nastoupil tedy na loď, přeplavil se a přišel do svého města. ² Vtom k němu přinesli ochrnutého člověka na nosítkách. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Vzchop se, synu. Tvé hříchy jsou odpuštěny.“

³ Někteří znalci Písma si řekli: „Ten člověk se rouhá!“

⁴ Ježíš ale znal jejich myšlenky, a tak se jich zeptal: „Proč si hned myslíte něco zlého? ⁵ Co je podle vás snadnější říci: ‚Jsou ti odpuštěny hříchy,‘ anebo: ‚Vstaň a choď‘? ⁶ Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy“ – tehdy pověděl ochrnutému – „Vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů.“

⁷ A on vstal a odešel domů. ⁸ Když to uviděly zástupy, zmocnil se jich úžas a vzdaly slávu Bohu, který dal lidem takovou moc.

Nové víno

⁹ Cestou odtud Ježíš uviděl člověka jménem Matouš, jak sedí v celnici. Řekl mu: „Pojď za mnou,“ a on vstal a šel za ním. ¹⁰ Když pak Ježíš stoloval v jeho domě, přišlo tam mnoho výběrčích daní a různých hříšníků a stolovali s Ježíšem a jeho učedníky.

¹¹ Uviděli to farizeové a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš mistr jí s výběrčími daní a hříšníky?“

¹² Ježíš to uslyšel a odpověděl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. ¹³ Jděte a přemýšlejte, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti.‘ ^[a] Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky.“

¹⁴ Potom k němu přišli učedníci Jana Křtitele. „Jak to, že my a farizeové se postíme často, ale tvoji učedníci se nepostí?" ptali se.

¹⁵ Ježíš jim odpověděl: „Mohou ženichovi přátelé truchlit, dokud je ženich ještě s nimi? Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy se budou postit.

¹⁶ Nikdo nepřišívá na starý plášť záplatu z nové látky. Taková výplň odtrhne i kus roucha a díra bude ještě horší. ¹⁷ Také se nelije nové víno do starých měchů. Jinak se měchy roztrhnou, víno se rozlije a měchy se zničí. Nové víno se lije do nových měchů, a tak se obojí zachová.“

Každou nemoc, každý neduh

¹⁸ Zatímco k nim takto mluvil, náhle k němu přistoupil představený synagogy a klaněl se mu se slovy: „Moje dcera právě zemřela. Pojď ale, vlož na ni ruku, a bude žít!“

¹⁹ Ježíš tedy vstal a šel za ním a jeho učedníci také. ²⁰ Náhle se zezadu přiblížila žena, která dvanáct let trpěla krvácením, a dotkla se cípu jeho roucha. ²¹ Řekla si totiž: „Jestli se jen dotknu jeho roucha, budu uzdravena.“

²² Ježíš se otočil, a když ji uviděl, řekl: „Vzchop se, dcero. Tvá víra tě uzdravila.“ A od té chvíle byla zdravá.

²³ Když Ježíš dorazil k domu představeného synagogy a uviděl hudebníky a hlučný zástup kvílících, ²⁴ řekl: „Odejděte! Ta dívka neumřela, jenom spí.“ Jen se mu ale vysmívali. ²⁵ Když byl zástup konečně pryč, Ježíš vešel dovnitř, vzal ji za ruku a ta dívka vstala. ²⁶ Zpráva o tom se roznesla po celé zemi.

²⁷ Cestou odtud šli za Ježíšem dva slepci a křičeli: „Smiluj se nad námi, synu Davidův!“

²⁸ Když došel domů, slepci přišli za ním. „Věříte, že to dokážu?“ zeptal se jich Ježíš.

„Ano, Pane,“ odpověděli.

²⁹ Dotkl se tedy jejich očí a řekl: „Ať se vám stane podle vaší víry!“ ³⁰ Vtom se jim otevřely oči. Ježíš je přísně napomenul: „Dejte pozor, ať se to nikdo nedozví.“ ³¹ Ale oni šli a roznesli zprávu o něm po celé zemi.

³² Sotva odešli, vtom k němu lidé přivedli němého člověka posedlého démonem. ³³ Když pak byl ten démon vyhnán a němý začal mluvit, zástupy užasly a říkaly: „Něco takového je v Izraeli nevídáno!“

³⁴ Farizeové ale říkali: „Vymítá démony knížetem démonů.“

³⁵ Takto Ježíš obcházel všechna města a vesnice, vyučoval v jejich synagogách, kázal evangelium o Království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh. ³⁶ Když se díval na zástupy, byl pohnut soucitem k nim, protože byli ztrápení a zmatení jako ovce bez pastýře. ³⁷ Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je obrovská, ale dělníků málo. ³⁸ Proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.“