Jeremjáš 31
Bible 21
Izrael se vrátí
31 „V ten čas, praví Hospodin, budu Bohem všech rodů Izraele a oni budou mým lidem. 2 Tak praví Hospodin:
„Lid, který unikne meči,
nalezne milost na poušti;
přicházím Izraeli dát odpočinutí.“
3 Odedávna se mi ukazoval Hospodin:
„Miluji tě láskou, jež trvá navěky,
vztahuji se k tobě v milosrdenství.
4 Znovu tě zbuduji a budeš stát,
panno izraelská.
Znovu se chopíš tamburíny
a vesele se roztančíš.
5 Znovu vysadíš vinice na horách v Samaří
a ti, kdo je vysadí, je také sklidí.
6 Přijde den, kdy zvolají
strážci v pohoří Efraim:
‚Vzhůru, vydejme se k Sionu,
k Hospodinu, našemu Bohu!‘“
7 Tak praví Hospodin:
„Zpívejte radostí nad Jákobem,
jásejte nad předním mezi národy,
hlasitě oslavujte a říkejte:
‚Hospodin zachránil svůj lid,
zachránil pozůstatek Izraele!‘
8 Hle, přivedu je ze země severní,
od konců světa je shromáždím.
Mezi nimi i slepce a mrzáky,
těhotné ženy a rodičky –
vrátí se jich sem celé zástupy!
9 Budou přicházet s pláčem,
půjdou v modlitbách, až je povedu.
K potokům s vodou je přivedu
přímou cestou, na níž neklesnou.
Jsem přece Izraelův otec,
můj prvorozený je Efraim! [a]
10 Slyšte slovo Hospodinovo, národy,
zvěstujte v krajích daleko za moři:
‚Ten, který rozehnal Izrael, jej zase shromáždí,
nad svým stádem bude jako pastýř bdít.‘
11 Ano, Hospodin Jákoba vykoupí,
vysvobodí ho z rukou silnějších!
12 S jásotem přijdou na vrchol Sionu,
rozzáří se Hospodinovou dobrotou –
všude obilí, víno, olej, mladý brav a skot!
Jejich duše budou zavlažovanou zahradou
a chřadnout už nikdy nebudou.
13 Panna se tehdy vesele roztančí
a mládenci i starci spolu s ní.
Jejich truchlení v radost proměním,
utěším je a rozveselím namísto trápení.
14 Duši kněží občerstvím hojností
a můj lid se nasytí mými dary,
praví Hospodin.“
15 Tak praví Hospodin:
„V Rámě je slyšet křik –
nářek, pláč a hořké bědování.
Ráchel tam pláče nad svými dětmi,
nad jejich ztrátou se nedá utěšit!“
16 Tak praví Hospodin:
„Neplač už, zadrž slzy,
neboť tvá námaha dojde odměny,
praví Hospodin:
oni se ti z nepřátelské země vrátí!
17 Je tu naděje pro tvé potomky,
praví Hospodin:
tvé děti se vrátí do vlasti!
18 Jasně jsem slyšel Efraimův nářek:
‚Byl jsem nepovolný jako mladý býk,
krotil jsi mě a už jsem zkrocený.
Obrať mě, ať se vrátím zpět,
vždyť ty jsi můj Bůh, Hospodine!
19 Po svém odvrácení činím pokání,
po svém poučení se biji do hrudi.
Stydím se a jsem zahanben,
že nesu potupu svých mladých let.‘
20 Není snad Efraim můj drahý syn?
Není mé dítě, které miluji?
Kdykoli o něm promluvím,
vždy si ho znovu vybavím
a v nitru cítím pohnutí.
Slituji se nad ním, jistěže se slituji!
praví Hospodin.
21 Postav si milníky, vyznač ukazatele,
přemýšlej o cestě, kterou jdeš.
Vrať se, izraelská panno, vrať se
zpátky do svých měst!
22 Jak dlouho se ještě budeš toulat,
dcero nevěrná?
Hospodin stvoří na zemi novou věc:
žena se bude ucházet o muže.“
23 Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Až je přivedu zpět ze zajetí, bude se v judské zemi a v jejích městech znovu říkat: ‚Požehnej ti Hospodin, příbytku spravedlnosti, horo svatosti!‘ 24 Znovu tam bude žít všechen lid Judy – měšťané, rolníci i kočovníci se stády. 25 Ano, občerstvím duši znavených a duši chřadnoucích nasytím.“
26 Nato jsem se probudil a prohlédl. Můj spánek byl sladký.
Nová smlouva
27 „Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy dům Izraele i dům Judy oseji lidmi i zvířaty. 28 Jako jsem nad nimi bděl, abych vyvracel a podvracel, bořil, ničil a pustošil, právě tak nad nimi budu bdít, abych budoval a sázel, praví Hospodin. [b] 29 V těch dnech už nebudou říkat: ‚Rodiče jedli trpké hrozny a dětem trnou zuby.‘ [c] 30 Každý totiž zemře za vlastní viny; každému, kdo jí trpké hrozny, budou trnout zuby.
31 Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem Izraele a s domem Judy uzavřu novou smlouvu. 32 Ne ovšem takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je vzal za ruku a vyvedl je z Egypta – tuto mou smlouvu totiž porušili, ačkoli jsem byl jejich manželem, praví Hospodin. 33 Nuže, toto je smlouva, kterou po těch dnech uzavřu s domem Izraele, praví Hospodin: Svůj zákon vložím do jejich nitra a napíšu jim ho na srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. 34 Už se nebudou navzájem poučovat a jedni druhé nabádat: ‚Poznejte Hospodina!‘ Všichni mě totiž budou znát, od nejmenších až po největší z nich, praví Hospodin. Odpustím jim jejich viny a už nikdy nevzpomenu na jejich hřích.“
35 Tak praví Hospodin,
jenž nechává slunce ozařovat den
a měsíc s hvězdami za světlo noci určuje,
jenž vzdouvá moře, až jeho vlny řvou,
a jehož jméno je Hospodin zástupů:
36 „Přestanou-li u mne platit
tyto zákony, praví Hospodin,
pak také símě Izraele přestane
být u mne navždy národem.“
37 Tak praví Hospodin:
„Bude-li změřeno nebe nahoře
a prozkoumány základy země v hlubině,
pak také zavrhnu všechno símě Izraele
za všechno, co provedli, praví Hospodin.“
38 „Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy bude toto město znovu vystavěno pro Hospodina, od věže Chananel až k Nárožní bráně. [d] 39 Měřicí šňůra se odtud natáhne až k vrchu Garev a pak se stočí do Goje. 40 Celé to údolí mrtvol a mastného popela, [e] všechna ta pohřebiště až k potoku Kidron, až k rohu Koňské brány na východě, to vše bude zasvěceno Hospodinu a město už nikdy nebude vyvráceno ani zbořeno.“
Footnotes
- Jeremjáš 31:9 původně kmenové jméno, později synonymum pro severní izraelské království (též dále)
- Jeremjáš 31:28 Jer 1:10, 12; 18:7–10
- Jeremjáš 31:29 Eze 18:2; srov. Pláč 5:7
- Jeremjáš 31:38 srov. 2.Král 14:13
- Jeremjáš 31:40 údolí Ben-hinom u Jeruzaléma (Jer 7:31–32; 19:6–13)
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.