Font Size
Jan 13
Bible 21
Jan 13
Bible 21
Dal jsem vám příklad
13 Před Velikonočními svátky už Ježíš věděl, že přišla jeho chvíle, aby odešel z tohoto světa k Otci. Miloval své druhy na tomto světě, miloval je až do konce. 2 Ještě před večeří ďábel vnukl do srdce Jidáše, syna Šimona Iškariotského, že ho má zradit.
3 Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že vyšel od Boha a jde k Bohu, 4 vstal od večeře, odložil plášť a opásal se ručníkem. 5 Nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je ručníkem, jímž byl přepásán.
6 Když přistoupil k Šimonu Petrovi, ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?!“
7 „Teď ještě nechápeš, co dělám,“ odpověděl mu Ježíš, „ale později porozumíš.“
8 „Ty mi přece nemůžeš mýt nohy!“ namítal Petr.
„Když tě neumyji, nebudeš mít se mnou nic společného,“ odpověděl Ježíš.
9 „Pane!“ zvolal Šimon Petr. „Nemyj mi jen nohy, ale i ruce a hlavu!“
10 Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, potřebuje umýt jen nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“ 11 (Věděl totiž o svém zrádci, proto řekl: „Ne všichni jste čistí.“)
12 Když jim umyl nohy, znovu se oblékl, posadil se zpět za stůl a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal? 13 Nazýváte mě Mistrem a Pánem a máte pravdu, neboť jím jsem. 14 Když jsem však já, váš Pán a Mistr, umyl nohy vám, máte i vy mýt nohy jeden druhému. 15 Dal jsem vám příklad, abyste se chovali, jako jsem se já zachoval k vám. 16 Amen, amen, říkám vám: Služebník není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal. 17 Teď to víte; blaze vám, když se tím budete řídit.
18 Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil; ať se ale naplní Písmo: ‚Ten, který jí se mnou chléb, pozvedl patu proti mně.‘ [a] 19 Říkám vám to už teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili, že já jsem. 20 Amen, amen, říkám vám: Kdo přijímá mého posla, přijímá mě; a kdo přijímá mě, přijímá Toho, který mě poslal.“
Jeden z vás mě zradí
21 Po těchto slovech Ježíš hluboce rozrušen prohlásil: „Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.“
22 Učedníci se začali rozhlížet jeden po druhém, netušíce, o kom to mluví. 23 Jeden z jeho učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, ležel u stolu po Ježíšově boku. 24 Šimon Petr mu naznačil, ať se zeptá, o kom to mluvil. 25 Objal ho tedy a zeptal se: „Pane, kdo to je?“
26 „Ten, komu podám namočené sousto,“ odpověděl Ježíš. Namočil sousto a podal je Jidášovi, synu Šimona Iškariotského. 27 A hned po tom soustu vešel do Jidáše satan.
„Co děláš, dělej rychle,“ řekl mu Ježíš. 28 Nikdo ze stolujících ale nerozuměl, proč mu to řekl. 29 Jidáš měl na starosti pokladnu, a tak si někteří mysleli, že mu Ježíš řekl, ať nakoupí, co je potřeba na svátek, nebo ať dá nějaké peníze chudým.
30 Jidáš vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.
Nové přikázání
31 Po jeho odchodu Ježíš řekl: „Syn člověka je teď oslaven a Bůh je oslaven v něm. 32 A protože je Bůh oslaven v něm, [b] Bůh ho také oslaví sám v sobě, a to hned. 33 Moji drazí, ještě na kratičko jsem s vámi. Budete mě hledat, ale říkám vám, co jsem už řekl Židům: ‚Jdu tam, kam vy nemůžete.‘ [c]
34 Dávám vám nové přikázání: Milujte jedni druhé. Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. 35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým.“
36 Šimon Petr se ho zeptal: „Pane, kam jdeš?“
„Tam, kam jdu, teď za mnou nemůžeš,“ odpověděl mu Ježíš, „ale přijdeš za mnou později.“
37 „Pane, proč za tebou nemohu teď?“ ptal se Petr. „Položím za tebe život!“
38 „Položíš za mě život?“ opáčil Ježíš. „Amen, amen, říkám ti: Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš.“
Jan 13
Slovo na cestu
Jan 13
Slovo na cestu
Ježíš umývá učedníkům nohy
13 Ježíš věděl, že nastávající Velikonoce jsou posledními dny jeho života na zemi, než se vrátí k Otci. Miloval ty, mezi nimiž žil, a prokazoval jim lásku až do konce. 2 V předvečer svátků večeřel Ježíš společně se svými učedníky. To už Jidáš pojal ďábelský záměr zradit svého Mistra. 3 Ježíš si byl vědom velikosti svého poslání a moci jako ten, kdo byl a bude rovný Bohu. Když viděl, že se nikdo z učedníků nechtěl snížit k službě, kterou obvykle konali otroci, vstal od stolu, 4 odložil svrchní oděv a opásal se ručníkem. 5 Nalil vodu do umývadla a začal učedníkům umývat a utírat zaprášené nohy. 6 Když došlo na Petra, ten se začal bránit: „Pane, ty mi přece nebudeš mýt nohy!“
7 Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neočistím, ztratíš se mnou spojení a odcizíš se mi.“
8-9 A tak Petr najednou obrátil: „Když je to tak, Pane, umyj mne celého.“
10-11 Ježíš mu na to řekl: „Koho Bůh už jednou očistil, ten se potřebuje zbavovat jen každodenní špíny a vy jste čistí, ale ne všichni.“ Tím myslel na svého zrádce.
12 Když umyl nohy poslednímu, oblékl se, vrátil se ke stolu a zeptal se jich: „Pochopili jste, proč jsem to udělal? 13-14 Jestliže jsem vám umyl nohy já, váš Pán a Mistr, i vy si máte navzájem sloužit v pokorné lásce. 15 Dal jsem vám příklad. A vy se jím řiďte a jednejte jako já. 16 Je nepochybné, že sluha není větší než jeho pán a vyslanec není významnější než hlava státu. 17 Tak teď to víte, a když se podle toho budete řídit, přinese vám to radost.
18-20 Na jedno se můžete spolehnout: kdo přijímá moje posly, přijímá mne, a tím i Otce.
To, co jsem řekl, netýká se všech. Vím, koho jsem vyvolil. Plní se výrok Písma: ‚Ten, kdo se mnou jídal, podrazil mi nohy.‘ Až se to stane, pochopíte, že to byla řeč o mně a mém zrádci.“
Ježíš naposledy večeří s učedníky
21 Když to Ježíš řekl, teprve to na něj v plné síle dolehlo a dodal otevřeně: „Je to tak, jeden z vás mne zradí.“ 22 Učedníci se tázavě dívali jeden na druhého, o kom to vlastně mluví. 23-25 Petr se naklonil k učedníkovi, který byl u stolu Ježíšovi nejblíže, a naznačil mu, aby se zeptal. Ten se obrátil k Mistrovi: „Pane, kdo to je?“
26 „Ten, kterému podám chléb,“ odpověděl Ježíš. Namočil kousek chleba do omáčky a podával ho Jidášovi.
27 V tu chvíli naplnil Jidáše hněv. Ježíš mu řekl: „Neotálej a proveď rychle, co chceš.“ 28 Učedníci nechápali, o čem je řeč. Někteří si dokonce mysleli, že Jidáš má nakoupit nějaké jídlo na svátky nebo že má rozdat peníze chudým; 29 byl totiž jejich pokladníkem. 30 Jidáš přijal podávaný chléb, zvedl se a odešel. Byla noc.
Ježíš předpovídá Petrovo zapření
31-33 Po Jidášově odchodu Ježíš řekl: „Je rozhodnuto, půjdu poslušně cestou, která se líbí Bohu, cestou Božího vítězství. Moji milí, už s vámi dlouho nebudu. Marně mne budete hledat. Na mojí cestě mne nemůžete doprovodit. 34 Odkazuji vám, abyste se navzájem milovali, jako jsem já miloval vás. 35 Vaše vzájemná láska dokáže světu, že jste mými žáky.“
36 „Mistře, kam chceš odejít?“ zeptal se Petr.
„Teď se mnou nemůžeš jít,“ odpověděl mu Ježíš, „budeš mne následovat později.“
37 „Proč s tebou nemohu jít už teď?“ ptal se znovu Petr. „Jsem ochoten dát za tebe život!“
38 „Život za mne chceš dát?“ zeptal se Ježíš. „Uvidíš, že mne třikrát zapřeš, než ráno zakokrhá kohout.“
John 13
New International Version
John 13
New International Version
Jesus Washes His Disciples’ Feet
13 It was just before the Passover Festival.(A) Jesus knew that the hour had come(B) for him to leave this world and go to the Father.(C) Having loved his own who were in the world, he loved them to the end.
2 The evening meal was in progress, and the devil had already prompted Judas, the son of Simon Iscariot, to betray Jesus.(D) 3 Jesus knew that the Father had put all things under his power,(E) and that he had come from God(F) and was returning to God; 4 so he got up from the meal, took off his outer clothing, and wrapped a towel around his waist.(G) 5 After that, he poured water into a basin and began to wash his disciples’ feet,(H) drying them with the towel that was wrapped around him.
6 He came to Simon Peter, who said to him, “Lord, are you going to wash my feet?”
7 Jesus replied, “You do not realize now what I am doing, but later you will understand.”(I)
8 “No,” said Peter, “you shall never wash my feet.”
Jesus answered, “Unless I wash you, you have no part with me.”
9 “Then, Lord,” Simon Peter replied, “not just my feet but my hands and my head as well!”
10 Jesus answered, “Those who have had a bath need only to wash their feet; their whole body is clean. And you are clean,(J) though not every one of you.”(K) 11 For he knew who was going to betray him,(L) and that was why he said not every one was clean.
12 When he had finished washing their feet, he put on his clothes and returned to his place. “Do you understand what I have done for you?” he asked them. 13 “You call me ‘Teacher’(M) and ‘Lord,’(N) and rightly so, for that is what I am. 14 Now that I, your Lord and Teacher, have washed your feet, you also should wash one another’s feet.(O) 15 I have set you an example that you should do as I have done for you.(P) 16 Very truly I tell you, no servant is greater than his master,(Q) nor is a messenger greater than the one who sent him. 17 Now that you know these things, you will be blessed if you do them.(R)
Jesus Predicts His Betrayal
18 “I am not referring to all of you;(S) I know those I have chosen.(T) But this is to fulfill this passage of Scripture:(U) ‘He who shared my bread(V) has turned[a](W) against me.’[b](X)
19 “I am telling you now before it happens, so that when it does happen you will believe(Y) that I am who I am.(Z) 20 Very truly I tell you, whoever accepts anyone I send accepts me; and whoever accepts me accepts the one who sent me.”(AA)
21 After he had said this, Jesus was troubled in spirit(AB) and testified, “Very truly I tell you, one of you is going to betray me.”(AC)
22 His disciples stared at one another, at a loss to know which of them he meant. 23 One of them, the disciple whom Jesus loved,(AD) was reclining next to him. 24 Simon Peter motioned to this disciple and said, “Ask him which one he means.”
25 Leaning back against Jesus, he asked him, “Lord, who is it?”(AE)
26 Jesus answered, “It is the one to whom I will give this piece of bread when I have dipped it in the dish.” Then, dipping the piece of bread, he gave it to Judas,(AF) the son of Simon Iscariot. 27 As soon as Judas took the bread, Satan entered into him.(AG)
So Jesus told him, “What you are about to do, do quickly.” 28 But no one at the meal understood why Jesus said this to him. 29 Since Judas had charge of the money,(AH) some thought Jesus was telling him to buy what was needed for the festival,(AI) or to give something to the poor.(AJ) 30 As soon as Judas had taken the bread, he went out. And it was night.(AK)
Jesus Predicts Peter’s Denial(AL)
31 When he was gone, Jesus said, “Now the Son of Man(AM) is glorified(AN) and God is glorified in him.(AO) 32 If God is glorified in him,[c] God will glorify the Son in himself,(AP) and will glorify him at once.
33 “My children, I will be with you only a little longer. You will look for me, and just as I told the Jews, so I tell you now: Where I am going, you cannot come.(AQ)
34 “A new command(AR) I give you: Love one another.(AS) As I have loved you, so you must love one another.(AT) 35 By this everyone will know that you are my disciples, if you love one another.”(AU)
36 Simon Peter asked him, “Lord, where are you going?”(AV)
Jesus replied, “Where I am going, you cannot follow now,(AW) but you will follow later.”(AX)
37 Peter asked, “Lord, why can’t I follow you now? I will lay down my life for you.”
38 Then Jesus answered, “Will you really lay down your life for me? Very truly I tell you, before the rooster crows, you will disown me three times!(AY)
Footnotes
- John 13:18 Greek has lifted up his heel
- John 13:18 Psalm 41:9
- John 13:32 Many early manuscripts do not have If God is glorified in him.
Bible 21 (B21)
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.
Slovo na cestu (SNC)
Copyright © 1988 by Biblica
New International Version (NIV) 
Holy Bible, New International Version®, NIV® Copyright ©1973, 1978, 1984, 2011 by Biblica, Inc.® Used by permission. All rights reserved worldwide.
NIV Reverse Interlinear Bible: English to Hebrew and English to Greek. Copyright © 2019 by Zondervan.