Add parallel Print Page Options

Jobova závěrečná řeč

29 A Job pokračoval ve své promluvě:

„Kéž by mi bylo jako za dávných časů,
za dnů, kdy Bůh bděl nade mnou,
kdy jeho lampa svítila nad mou hlavou
a v jeho světle jsem chodil tmou!
Jako tenkrát v mém nejlepším věku,
kdy Bůh byl mému stanu přítelem,
kdy ještě Všemohoucí býval se mnou
a mé děti všude kolem mě.
Tenkrát se mé kroky koupaly ve smetaně,
ze skály prýštily mi proudy oleje.

Když jsem chodíval k městské bráně,
abych své místo na prostranství zaujal,
mládenci ustupovali, jakmile zahlédli mě,
kmeti vstávali mi na pozdrav,
přední mužové své řeči přerušili,
ruku si kladli na ústa,
10 hlasy hodnostářů umlkaly,
jazyk jim přilnul na patra.

11 Kdo mě uslyšel, ten mi blahořečil,
kdo jen mě zahlédl, chválil mě,
12 chudáka v jeho křiku že vysvobozuji
a také sirotka, jenž nemá zastánce.
13 Snášela se na mě žehnání umírajících,
vdově jsem vracel radost do srdce.
14 Jak šatem jsem se halil spravedlností,
právo mi bylo pláštěm i turbanem.
15 Byl jsem očima pro slepé
a nohama pro chromé,
16 otcem jsem býval pro chudé,
zasazoval se o právo cizince.
17 Zlosynům jsem uměl zuby zvyrážet
z čelistí jsem jim vyrval úlovek.

18 Říkal jsem si: ‚Umřu v rodinném hnízdě,
až mých dnů bude jak písku u moře.
19 Mé kořeny budou sahat až k vodě,
rosa bude nocovat v mé koruně.
20 Má sláva stále čerstvá zůstane,
můj luk stále pevný v ruce mé.‘

21 Naslouchali mi napjatě,
tiše očekávali rady mé.
22 Neměli co dodat po mém slově,
má řeč je svlažovala jako krůpěje.
23 Čekávali na mě jak na déšť,
na jarní vláhu čekali dychtivě.
24 Když jsem se usmál na ně, nemohli uvěřit,
světlo mé tváře nechtěli zaplašit.
25 Sedal jsem v jejich čele a udával jim směr,
žil jsem jako král ve své družině,
jako ten, kdo těší truchlivé.

'Jób 29 ' not found for the version: Slovo na cestu.

Job’s Final Defense

29 Job continued his discourse:(A)

“How I long for the months gone by,(B)
    for the days when God watched over me,(C)
when his lamp shone on my head
    and by his light I walked through darkness!(D)
Oh, for the days when I was in my prime,
    when God’s intimate friendship(E) blessed my house,(F)
when the Almighty was still with me
    and my children(G) were around me,(H)
when my path was drenched with cream(I)
    and the rock(J) poured out for me streams of olive oil.(K)

“When I went to the gate(L) of the city
    and took my seat in the public square,
the young men saw me and stepped aside(M)
    and the old men rose to their feet;(N)
the chief men refrained from speaking(O)
    and covered their mouths with their hands;(P)
10 the voices of the nobles were hushed,(Q)
    and their tongues stuck to the roof of their mouths.(R)
11 Whoever heard me spoke well of me,
    and those who saw me commended me,(S)
12 because I rescued the poor(T) who cried for help,
    and the fatherless(U) who had none to assist them.(V)
13 The one who was dying blessed me;(W)
    I made the widow’s(X) heart sing.
14 I put on righteousness(Y) as my clothing;
    justice was my robe and my turban.(Z)
15 I was eyes(AA) to the blind
    and feet to the lame.(AB)
16 I was a father to the needy;(AC)
    I took up the case(AD) of the stranger.(AE)
17 I broke the fangs of the wicked
    and snatched the victims(AF) from their teeth.(AG)

18 “I thought, ‘I will die in my own house,
    my days as numerous as the grains of sand.(AH)
19 My roots will reach to the water,(AI)
    and the dew will lie all night on my branches.(AJ)
20 My glory will not fade;(AK)
    the bow(AL) will be ever new in my hand.’(AM)

21 “People listened to me expectantly,
    waiting in silence for my counsel.(AN)
22 After I had spoken, they spoke no more;(AO)
    my words fell gently on their ears.(AP)
23 They waited for me as for showers
    and drank in my words as the spring rain.(AQ)
24 When I smiled at them, they scarcely believed it;
    the light of my face(AR) was precious to them.[a](AS)
25 I chose the way for them and sat as their chief;(AT)
    I dwelt as a king(AU) among his troops;
    I was like one who comforts mourners.(AV)

Footnotes

  1. Job 29:24 The meaning of the Hebrew for this clause is uncertain.