Izajáš 7

Bible 21

Sám Pán vám dá znamení

7 Za vlády judského krále Achaze, syna Jotamova, syna Uziášova, vytáhl aramejský král Recin s izraelským králem Pekachem, synem Remaliášovým, do boje proti Jeruzalému, ale nedokázal jej dobýt. ^{[a] 2} Když bylo domu Davidovu oznámeno: „Aram se spolčil s Efraimem,“ ^[b] královo srdce i srdce jeho lidu se rozechvělo, jako se chvějí stromy ve větru.

³ Hospodin tehdy řekl Izaiášovi: „Vezmi svého syna Šear-jašuba ^[c] a vyjdi s ním Achazovi naproti. Potkáš ho u konce strouhy Horního rybníka, u silnice k Valchářovu poli, ⁴ a řekneš mu: Zůstaň klidný, neboj se! Nenech se děsit těmi dvěma doutnajícími oharky – zuřivým hněvem Aramejce Recina a syna Remaliášova. ⁵ Ano, Aram s Efraimem, totiž Remaliášovým synem, chystal tvou zkázu a říkal: ⁶ ‚Pojďme napadnout Judsko! Porazíme ho, rozdělíme si ho a králem tam uděláme syna Tabealova.‘ ⁷ Panovník Hospodin však praví:

¹⁰ Hospodin pak Achazovi ještě řekl: ¹¹ „Požádej Hospodina, svého Boha, o znamení, ať už dole v hlubinách nebo v nebeských výšinách.“ ¹² „Nepožádám,“ odpověděl však Achaz. „Nebudu pokoušet Hospodina.“

¹³ „Slyš, dome Davidův!“ řekl na to prorok. „To vám nestačí unavovat lidi, že unavujete i mého Boha? ¹⁴ Sám Pán vám proto dá znamení: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel, Bůh je s námi. ¹⁵ Než se naučí odmítat zlo a volit dobro, bude jíst smetanu a med. ¹⁶ Než se to dítě naučí odmítat zlo a volit dobro, bude země, jejíchž dvou králů se děsíš, zpustošena. ¹⁷ Na tebe, na tvůj lid a na tvůj otcovský dům pak Hospodin přivede časy, jaké nebyly ode dne, kdy se Efraim odtrhl od Judy – přivede na tebe krále Asýrie!“

Asyrská břitva

¹⁸ V ten den Hospodin hvízdne na mouchy v končinách egyptského Nilu a na včely v asyrské krajině. ¹⁹ Ti všichni přitáhnou a snesou se na strmé rokle i na skalní průrvy, na všechny houštiny i mokřiny.

²⁰ V ten den Pán vezme břitvu najatou za Eufratem, totiž asyrského krále, ^[d] a oholí vám hlavu i chlupy na nohách, ba i bradu vám ostříhá.

²¹ V ten den člověku zůstane jen kravka a pár ovcí, ²² nadojí mu však tolik mléka, že bude jíst smetanu. Ano, každý, kdo bude ponechán v zemi, bude jíst med a smetanu.

²³ V ten den každá vinice s tisícem keřů za tisíc stříbrných ^[e] zaroste trním a bodláčím. ²⁴ Člověk se tam odváží jen s lukem a šípy, neboť celá zem zaroste trním a bodláčím. ²⁵ Na žádnou ze strání kdysi obdělávaných motykou se už nevydáš ze strachu z trní a bodláčí. Budou z nich dobytčí pastviny, budou zdupány ovcemi.