Izajáš 47
Bible 21
Pád Babylonu
47 Klesni a seď v prachu,
panno, Dcero babylonská!
Seď na zemi, a ne na trůnu,
Dcero chaldejská!
Nikdy víc už tě nenazvou
něžnou a hýčkanou.
2 Chop se mlýnku a mouku mel,
odlož své závoje.
Vyhrň si sukni, obnaž nohy,
broď se řekami!
3 Ať se ukáže tvá nahota,
tvá hanba ať je odkryta!
Pustím se do pomsty
a nikoho neušetřím.
4 Náš vykupitel je Svatý Izraelův,
má jméno Hospodin zástupů.
5 Odejdi a seď mlčky v tmách,
Dcero chaldejská!
Nikdy víc už tě nenazvou
nad královstvími královnou.
6 Rozhněval jsem se na svůj lid
a potupil své dědictví;
vydal jsem ti je napospas,
tys ale nad nimi lítost neměla,
svým jhem jsi i starce krutě tížila.
7 Říkalas: „Jsem věčná královna,“
a nic sis k srdci nebrala,
na konec jsi nepomýšlela.
8 Teď tedy slyš, ty milovnice rozkoší,
která si sedíš v bezpečí a v srdci myslíš si:
„Já – a kdo je víc?
Nebudu vdovou, nepřijdu o děti!“
9 Přijde to ale na tebe obojí
v jediné chvíli, v jednom dni:
staneš se vdovou a přijdeš o děti.
Všechno to na tebe přijde v plnosti,
spoustě tvých kouzel navzdory,
navzdory moci čárů tvých.
10 Ve své zlobě ses cítila bezpečná,
říkala sis „Nikdo mě nevidí.“
Svou moudrostí a věděním jsi byla svedena,
takže sis v srdci myslela:
„Já – a kdo je víc?“
11 Proto na tebe přijde pohroma,
kterou nebudeš umět zažehnat.
Dopadne na tebe neštěstí,
které nebudeš moci odvrátit.
Náhle na tebe přijde záhuba –
ani se nenadáš!
12 Jen se teď postav se svými čáry,
s tím množstvím kouzel svých,
jimiž ses zabývala od mládí.
Třeba ti nějak prospějí,
třeba někoho vystrašíš!
13 Vyčerpána jsi všemi těmi radami!
Jen ať se teď tví astrologové postaví,
hvězdopravci se svou předpovědí na měsíc,
ať tě zachrání z toho, co na tebe přichází.
14 Hle – jsou pouhá sláma, oheň spálí je,
ani sebe nezachrání z moci plamene!
K zahřátí tu nezůstane ani uhlí řeřavé,
žádný oheň, u něhož by se dalo posedět.
15 Takto ti prospějí ti tvoji kupčíci,
s nimiž ses zabývala od mládí.
Každý se potácí svými cestami,
nezachrání tě nikdo z nich!
Isaiah 47
New International Version
The Fall of Babylon
47 “Go down, sit in the dust,(A)
Virgin Daughter(B) Babylon;
sit on the ground without a throne,
queen city of the Babylonians.[a](C)
No more will you be called
tender or delicate.(D)
2 Take millstones(E) and grind(F) flour;
take off your veil.(G)
Lift up your skirts,(H) bare your legs,
and wade through the streams.
3 Your nakedness(I) will be exposed
and your shame(J) uncovered.
I will take vengeance;(K)
I will spare no one.(L)”
5 “Sit in silence,(Q) go into darkness,(R)
queen city of the Babylonians;(S)
no more will you be called
queen(T) of kingdoms.(U)
6 I was angry(V) with my people
and desecrated my inheritance;(W)
I gave them into your hand,(X)
and you showed them no mercy.(Y)
Even on the aged
you laid a very heavy yoke.
7 You said, ‘I am forever(Z)—
the eternal queen!’(AA)
But you did not consider these things
or reflect(AB) on what might happen.(AC)
8 “Now then, listen, you lover of pleasure,
lounging in your security(AD)
and saying to yourself,
‘I am, and there is none besides me.(AE)
I will never be a widow(AF)
or suffer the loss of children.’
9 Both of these will overtake you
in a moment,(AG) on a single day:
loss of children(AH) and widowhood.(AI)
They will come upon you in full measure,
in spite of your many sorceries(AJ)
and all your potent spells.(AK)
10 You have trusted(AL) in your wickedness
and have said, ‘No one sees me.’(AM)
Your wisdom(AN) and knowledge mislead(AO) you
when you say to yourself,
‘I am, and there is none besides me.’
11 Disaster(AP) will come upon you,
and you will not know how to conjure it away.
A calamity will fall upon you
that you cannot ward off with a ransom;
a catastrophe you cannot foresee
will suddenly(AQ) come upon you.
12 “Keep on, then, with your magic spells
and with your many sorceries,(AR)
which you have labored at since childhood.
Perhaps you will succeed,
perhaps you will cause terror.
13 All the counsel you have received has only worn you out!(AS)
Let your astrologers(AT) come forward,
those stargazers who make predictions month by month,
let them save(AU) you from what is coming upon you.
14 Surely they are like stubble;(AV)
the fire(AW) will burn them up.
They cannot even save themselves
from the power of the flame.(AX)
These are not coals for warmth;
this is not a fire to sit by.
15 That is all they are to you—
these you have dealt with
and labored(AY) with since childhood.
All of them go on in their error;
there is not one that can save(AZ) you.
Footnotes
- Isaiah 47:1 Or Chaldeans; also in verse 5
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.
Copyright © 1988 by Biblica
Holy Bible, New International Version®, NIV® Copyright ©1973, 1978, 1984, 2011 by Biblica, Inc.® Used by permission. All rights reserved worldwide.
NIV Reverse Interlinear Bible: English to Hebrew and English to Greek. Copyright © 2019 by Zondervan.