Add parallel Print Page Options

Ezechiášova nemoc

38 V té době Ezechiáš na smrt onemocněl. Prorok Izaiáš, syn Amosův, jej navštívil a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Dej své věci do pořádku, protože umřeš; neuzdravíš se.“

Ezechiáš se obrátil tváří ke zdi a modlil se k Hospodinu: „Ach Hospodine, pamatuj prosím, že jsem před tebou žil oddaně a s upřímným srdcem a že jsem dělal, co je v tvých očích správné.“ A Ezechiáš plakal a plakal.

Tehdy Izaiáš dostal slovo Hospodinovo: „Jdi a řekni Ezechiášovi: Toto praví Hospodin, Bůh tvého otce Davida: Slyšel jsem tvou modlitbu a viděl jsem tvé slzy. Hle, přidám ti patnáct let života. Kromě toho vysvobodím tebe i toto město z rukou asyrského krále a budu to město bránit.

Toto je znamení od Hospodina, že vykoná, co ti slíbil: Hle, vrátím stín sestupující po Achazově schodišti o deset stupňů zpět.“ A slunce se na schodišti vrátilo o deset stupňů, po kterých předtím sestoupilo dolů.

Toto napsal judský král Ezechiáš poté, co se uzdravil ze své nemoci:

10 Říkal jsem si:
Uprostřed života musím odejít,
svá léta strávím v branách podsvětí!
11 Říkal jsem si:
Hospodina už nespatřím
na zemi mezi živými;
neuvidím se s žádným člověkem,
s nikým, kdo žije na světě.
12 Už je strženo mé obydlí,
jako stan kočovníků stěhuje se pryč;
jako tkadlec jsem svůj život zavinul,
když odstřihls mě od stavu –
než uplyne den s večerem,
se mnou skoncuješ!

13 Do rána jsem křičel v bolestech,
drtils mi kosti jako lev –
než uplyne den s večerem,
se mnou skoncuješ!
14 Kvílím jako drozd anebo rorejs,
naříkám jako holubice,
oči mi slábnou, jak vzhůru vyhlížím,
stůj při mně, Pane, jsem sevřen úzkostí!

15 Co ale mohu říct?
Co o mně řekl, učiní.
Svá léta projdu krokem pomalým
a s duší plnou hořkosti.
16 Člověk však přesto, Pane, může žít,
pořád mi zůstal život a dýchání –
ty jsi mě uzdravil a oživil!
17 Hle, ta má hořkost nejprudší
se proměnila ve zdraví!
Vytrhl jsi mě z jámy nicoty,
všechny mé hříchy zahodil jsi pryč.

18 Není to hrob, kdo tě velebí,
ani smrt tě chválit neumí;
ti, kteří padli do jámy,
nevzhlížejí k tvé věrnosti.
19 Živý, jen živý tě může velebit
tak jako já v dnešním dni;
otec své děti poučí
o tvé věrnosti.

20 Hospodin je připraven k mé záchraně –
zpívejme a hrajme na strunné nástroje
po všechny dny, kdy žijeme,
v Domě Hospodinově!

21 (Izaiáš tenkrát řekl: „Přineste hroudu fíků, přiložte ji na vřed, a bude uzdraven.“ 22 Ezechiáš se ptal: „Jaké dostanu znamení, že znovu vejdu do Hospodinova domu?“) [a]

Footnotes

  1. Izajáš 38:22 viz v. 7 (2.Král 20:7–8)
'Izajáš 38 ' not found for the version: Slovo na cestu.

Hezekiah’s Illness(A)

38 In those days Hezekiah became ill and was at the point of death. The prophet Isaiah son of Amoz(B) went to him and said, “This is what the Lord says: Put your house in order,(C) because you are going to die; you will not recover.”(D)

Hezekiah turned his face to the wall and prayed to the Lord, “Remember, Lord, how I have walked(E) before you faithfully and with wholehearted devotion(F) and have done what is good in your eyes.(G)” And Hezekiah wept(H) bitterly.

Then the word(I) of the Lord came to Isaiah: “Go and tell Hezekiah, ‘This is what the Lord, the God of your father David,(J) says: I have heard your prayer and seen your tears;(K) I will add fifteen years(L) to your life. And I will deliver you and this city from the hand of the king of Assyria. I will defend(M) this city.

“‘This is the Lord’s sign(N) to you that the Lord will do what he has promised: I will make the shadow cast by the sun go back the ten steps it has gone down on the stairway of Ahaz.’” So the sunlight went back the ten steps it had gone down.(O)

A writing of Hezekiah king of Judah after his illness and recovery:

10 I said, “In the prime of my life(P)
    must I go through the gates of death(Q)
    and be robbed of the rest of my years?(R)
11 I said, “I will not again see the Lord himself(S)
    in the land of the living;(T)
no longer will I look on my fellow man,
    or be with those who now dwell in this world.
12 Like a shepherd’s tent(U) my house
    has been pulled down(V) and taken from me.
Like a weaver I have rolled(W) up my life,
    and he has cut me off from the loom;(X)
    day and night(Y) you made an end of me.
13 I waited patiently(Z) till dawn,
    but like a lion he broke(AA) all my bones;(AB)
    day and night(AC) you made an end of me.
14 I cried like a swift or thrush,
    I moaned like a mourning dove.(AD)
My eyes grew weak(AE) as I looked to the heavens.
    I am being threatened; Lord, come to my aid!”(AF)

15 But what can I say?(AG)
    He has spoken to me, and he himself has done this.(AH)
I will walk humbly(AI) all my years
    because of this anguish of my soul.(AJ)
16 Lord, by such things people live;
    and my spirit finds life in them too.
You restored me to health
    and let me live.(AK)
17 Surely it was for my benefit(AL)
    that I suffered such anguish.(AM)
In your love you kept me
    from the pit(AN) of destruction;
you have put all my sins(AO)
    behind your back.(AP)
18 For the grave(AQ) cannot praise you,
    death cannot sing your praise;(AR)
those who go down to the pit(AS)
    cannot hope for your faithfulness.
19 The living, the living—they praise(AT) you,
    as I am doing today;
parents tell their children(AU)
    about your faithfulness.

20 The Lord will save me,
    and we will sing(AV) with stringed instruments(AW)
all the days of our lives(AX)
    in the temple(AY) of the Lord.

21 Isaiah had said, “Prepare a poultice of figs and apply it to the boil, and he will recover.”

22 Hezekiah had asked, “What will be the sign(AZ) that I will go up to the temple of the Lord?”