13 Kdybych ovládal všechny řeči světa
    a uměl mluvit vznešeně jako sám anděl,
    ale neměl v sobě lásku,
    jsou má slova jen prázdnými zvuky
    jako dunění zvonu nebo řinčení plechu.
² A kdybych se mohl honosit, že mými ústy mluví Bůh
    a že znám veškerá tajemství,
a kdybych měl tak velikou víru,
    že bych dokázal přenášet hory
– jestliže nemám lásku, nejsem nic.
³ A kdybych rozdal všechen svůj majetek
    a nechal se třeba i upálit,
    a přitom bych to dělal bez lásky,
    není to k ničemu.
⁴ Láska je shovívavá, laskavá, nezná závist.
    Není chlubivá a domýšlivá,
⁵     nejedná nečestně,
    nehledá svůj prospěch,
    nerozčiluje se pro nepochopení
    ani nevzpomíná na křivdy,
⁶     není škodolibá, ale má zálibu v pravdě.
    Se vším se dokáže vyrovnat;
⁷     její víra, naděje a vytrvalost jsou nevyčerpatelné.
⁸     Láska nemá konce.
Proroctví umlknou, jazyky domluví, vědění se rozplyne;
⁹     vždyť všechno naše poznání je kusé
    a všechna vnuknutí omezená;
¹⁰ až jejich místo zaujme úplnost a dokonalost,
    všechno kusé a omezené bude překonáno.
¹¹ Dokud jsem byl dítě,
    byl dětský můj rozhled i způsob myšlení.
Z dětských bot jsem však vyrostl
    a spolu s nimi jsem odložil i dětské představy.
¹² V tomto životě můžeme vidět jenom cosi
    jako zamžený obraz v zrcadle,
    ale pak staneme Bohu tváří v tvář.
Zatím ho známe jen z nepatrné části;
    pak ho budeme znát tak úplně,
    jak on už nyní zná nás.
¹³ Tři věci jsou silnější než smrt:
    víra, naděje a láska.
A největší z nich je láska.