Add parallel Print Page Options

74 Poučný žalm Asafův.

Proč jsi na nás, Bože, tolik zanevřel?
Budeš se na své ovce hněvat bez konce?
Vzpomeň si na svůj lid, jenž kdysi získal jsi,
na kmen, jenž vykoupils jako své dědictví,
na horu Sion, kde bydlel jsi!
Zaveď své kroky k troskám bez konce –
všechno ve svatyni zničil nepřítel!

Ve tvém stánku zněl nepřátelský řev,
na znamení tam nechali své korouhve.
Jako dřevorubci se chovali,
sekerami kolem sebe jak v lese máchali.
V jediné chvíli všechny rytiny
rozbili sekerami a krumpáči.
Do základů vypálili tvoji svatyni,
příbytek tvého jména zprznili.
V srdci si řekli: „Zničme je úplně!“
Všechny Boží stánky vypálili ze země.

Znamení nevídáme, proroky nemáme,
nikdo z nás neví, jak dlouho to zůstane.
10 Jak dlouho se, Bože, smí rouhat protivník?
Bude se tvému jménu vysmívat navěky?
11 Proč svoji ruku ještě zdržuješ?
Copak svou pravici z klína nezvedneš?

12 Ty přece, Bože, jsi dávno mým králem,
ty jsi původcem spásy na zemi!
13 Ty jsi svou silou rozdělil moře,
vodním obludám jsi hlavy roztříštil.
14 Ty jsi rozdrtil hlavy leviatana, [a]
nakrmil jsi jím smečku na poušti.
15 Ty jsi dal průchod pramenným vodám,
mohutné řeky ty jsi vysušil.
16 Tobě patří den – i noc je tvá,
měsíc [b] i slunce ty jsi umístil.
17 Ty jsi vymezil všechny zemské hranice,
léto i zimu sám jsi vytvořil.

18 Vzpomeň si, Hospodine, na rouhání nepřátel,
na to, jak národ bláznů tvé jméno urážel!
19 Nedávej šelmám duši své hrdličky,
nikdy nezapomeň na život chudých svých!
20 Na svoji smlouvu se ohlédni,
země je plná tmy,
stala se doupětem násilí!
21 Ať už utlačení nejsou zahanbeni,
ať chválí tvé jméno nuzní a ubozí!

22 Povstaň už, Bože, a veď svou při,
vzpomeň, jak se ti blázni denně rouhají!
23 Nezapomínej na řev svých nepřátel,
křik tvých protivníků stále vzmáhá se!

Footnotes

  1. Žalmy 74:14 mýtický mořský drak (Job 40:25–41:26)
  2. Žalmy 74:16 dosl. svítilnu (srov. Gen 1:14–18)
'Žalmy 74 ' not found for the version: Slovo na cestu.

Psalm 74

A maskil[a] of Asaph.

O God, why have you rejected(A) us forever?(B)
    Why does your anger smolder against the sheep of your pasture?(C)
Remember the nation you purchased(D) long ago,(E)
    the people of your inheritance,(F) whom you redeemed(G)
    Mount Zion,(H) where you dwelt.(I)
Turn your steps toward these everlasting ruins,(J)
    all this destruction the enemy has brought on the sanctuary.

Your foes roared(K) in the place where you met with us;
    they set up their standards(L) as signs.
They behaved like men wielding axes
    to cut through a thicket of trees.(M)
They smashed all the carved(N) paneling
    with their axes and hatchets.
They burned your sanctuary to the ground;
    they defiled(O) the dwelling place(P) of your Name.(Q)
They said in their hearts, “We will crush(R) them completely!”
    They burned(S) every place where God was worshiped in the land.

We are given no signs from God;(T)
    no prophets(U) are left,
    and none of us knows how long this will be.
10 How long(V) will the enemy mock(W) you, God?
    Will the foe revile(X) your name forever?
11 Why do you hold back your hand, your right hand?(Y)
    Take it from the folds of your garment(Z) and destroy them!

12 But God is my King(AA) from long ago;
    he brings salvation(AB) on the earth.

13 It was you who split open the sea(AC) by your power;
    you broke the heads of the monster(AD) in the waters.
14 It was you who crushed the heads of Leviathan(AE)
    and gave it as food to the creatures of the desert.(AF)
15 It was you who opened up springs(AG) and streams;
    you dried up(AH) the ever-flowing rivers.
16 The day is yours, and yours also the night;
    you established the sun and moon.(AI)
17 It was you who set all the boundaries(AJ) of the earth;
    you made both summer and winter.(AK)

18 Remember how the enemy has mocked you, Lord,
    how foolish people(AL) have reviled your name.
19 Do not hand over the life of your dove(AM) to wild beasts;
    do not forget the lives of your afflicted(AN) people forever.
20 Have regard for your covenant,(AO)
    because haunts of violence fill the dark places(AP) of the land.
21 Do not let the oppressed(AQ) retreat in disgrace;
    may the poor and needy(AR) praise your name.
22 Rise up,(AS) O God, and defend your cause;
    remember how fools(AT) mock you all day long.
23 Do not ignore the clamor(AU) of your adversaries,(AV)
    the uproar(AW) of your enemies,(AX) which rises continually.

Footnotes

  1. Psalm 74:1 Title: Probably a literary or musical term